1. list Janův 3

Slovo na cestu

1 Jak nás Otec miluje! Přijal nás za syny a dcery. Lidé nás často nechápou, protože Boha neznají.2 Už teď jsme jeho děti, ale neumíme si představit, jak nás Bůh ještě přetvoří. To však víme, že až Kristus přijde a my ho uvidíme v celém jeho majestátu, bude v nás dokončena proměna do jeho podoby.3 Každý, kdo v něj složil tuto naději, vyhýbá se všemu zlu, protože i Kristus je bez poskvrny.4 Kdo hřeší, staví se proti Bohu, protože hřích je porušení Božího zákona.5 Víte, že Boží Syn přišel, aby nás hříchů zbavil. U něho nemá žádný hřích místo.6 Kdo se Krista drží, ten se hříchu vyhýbá; kdo si s hříchem zahrává, Krista nezná a nerozumí mu.7 Děti, nedejte se nikým oklamat. Podle činů se pozná, zda se podobáme Kristu, který žil v souladu s Boží vůlí.8 Komu se hřích neoškliví, podobá se ďáblu, který se odjakživa staví proti Bohu. Boží Syn přišel proto, aby zrušil ďáblovo dílo.9 Kdo se stal Božím dítětem, vyhýbá se hříchu, protože v něm působí Bůh. Nemůže setrvávat v hříchu, neboť Bůh a hřích se navzájem vylučují.10 Podle toho se pozná, ke komu kdo patří: kdo se dopouští bezpráví a nemiluje bratra, nepatří Bohu.11 Když jste poprvé slyšeli o Kristu, slyšeli jste také: milujte se navzájem.12 Podívejte se na Kaina. Přiklonil se k ďáblu a skončilo to bratrovraždou. Proč zabil svého bratra? Protože Ábelův příkladný život ho usvědčoval z hříchu.13 A tak se nedivte, když vás mnozí nenávidí.14 Víme, že už nepodléháme vládě smrti, ale vládě života, protože se navzájem milujeme.15 Kdo nemiluje, zůstává v zajetí smrti. Kdo nenávidí, rozsévá smrt a ztrácí podíl na věčném životě.16 Pravou lásku nám ukázal Kristus tím, že za nás obětoval život. To nás zavazuje, abychom byli ochotni nasadit za bratra i život.17 Kdo má dostatek a nedbá, že jeho bratr je v nouzi, marně tvrdí, že miluje Boha.18 Nemilujme jenom slovy, ale opravdovými činy.19 Taková láska nám dá vnitřní jistotu a uspokojí naše svědomí.20 Ale i při nejlepší snaze jsme odkázáni na Boží pochopení a odpuštění.21 Moji drazí, když zachováváme jeho přikázání a děláme, co se mu líbí, svědomí nás neobviňuje22 a smíme Bohu s důvěrou předkládat své prosby a očekávat, že je splní.23 A co nám tedy Bůh přikazuje? Abychom věřili, že Ježíš Kristus je Boží Syn, a milovali se navzájem.24 Kdo se podle toho řídí, je s Bohem zajedno. O této jednotě s Bohem nás ujišťuje Duch svatý.